Rozhovor vznikl při příležitosti pořádání 18. výroční konference NERS 2026 jako představení hosta. Rozhovor vedl Jiří Marek z pozice Conference Chairman.
Vystudoval stavební fakultu ČVUT, dále PIBS při Manchester Metropolitan University, doktorské studium dokončil na podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze, kde se rovněž na fakultě financí a účetnictví habilitoval na docenta. Od přelomu milénia hájil zájmy podnikatelů, a to zejména v pozici předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jako spoluvlastník a generální ředitel skupiny SINDAT vybudoval v uplynulých dvaceti letech z této firmy respektovaného investora v oblastech malého a středního průmyslu a nových technologií. Mnoho let se angažuje v akademickém prostředí, Na Vysoké škole finanční a správní vybudoval fakultu ekonomických studií a připravil studijní program Ekonomika a management. Na téma malých a středních podniků napsal několik odborných knih a publikoval v tuzemsku i zahraničí desítky recenzovaných článků.
Zasedal v řadě poradních orgánů vlády a ministerstev, od roku 2014 je členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a nyní je jejím předsedou. Je hlavním autorem vládní inovační strategie Czech Republic: The Country For The Future. V dubnu 2019 byl jmenován místopředsedou vlády pro hospodářství a současně ministrem průmyslu a obchodu. Následně se vzdal všech statutárních a vlastnických pozic v podnikatelské sféře, a v lednu 2020 se stal rovněž ministrem dopravy. V letech 2021 – 2024 působil jako místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a rovněž jako premiér stínového kabinetu hnutí ANO.
V současné vládě vzešlé z výsledků parlamentních voleb na podzim roku 2025 zastává pozici prvního místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu.
Po necelém půlroce vašeho působení ve funkci ministra průmyslu a obchodu se zdá, že nejvýznamnější agendou je energetika. Naše prvenství v nastartované celoevropské renesanci jádra je ale spojeno s tím, že budeme muset stát v čele boje za odstraňování zejména administrativních překážek na straně EK (taxonomie, notifikace atd.). Máme na to dost sil a argumentů?
Věcné argumenty jsou na naší straně a dlouhodobě je jasně říkáme, bez jádra nelze v ČR ani Evropě zajistit zdrojovou přiměřenost a zároveň nákladově efektivní dekarbonizaci – všichni to ví, ale odpor proti jaderné energetice byl (a stále v některých případech je) založen na politice a ideologii, a také na ekonomických zájmech některých skupin a zemí. Návštěvu a vyjádření předsedkyně Evropské komise na jaderném summitu v Paříži letos v březnu, kde označila odklon od jádra za strategickou chybu, lze vnímat jako určitou cestu do Canossy ve vztahu k evropské jaderné politice. Samotné vystřízlivění ale nestačí, je třeba nyní prosadit konkrétní změny, a na tom společně s Francií a dalšími ca. dvanácti státy Jaderné aliance intenzivně pracujeme. Změna taxonomie je jednou z priorit, potřebujeme však další zásadní změny, v rámci využívání unijních fondů, v rámci regulace a nastavení pravidel trhu – tak, aby si každý stát mohl určit, jaké zdroje podpoří a jádro nebylo diskriminováno.
Češi mají jádro rádi. Veřejná podpora je jednou z nejvyšších na světě. To je obrovský potenciál. Zatím ale nezačal boom zájmu o technické / jaderné obory. Má vláda představu a nové motivace, jak z Česka udělat respektovanou jadernou velmoc?
Vyzdvihl bych ještě zásadní důležitost politické shody na podpoře jaderné energetiky – ta je v ČR rovněž dlouhodobě vysoká, napříč politickým spektrem.
Rozvoj jaderného sektoru je společným úkolem průmyslu a státu včetně škol a univerzit. Vláda má strategickou roli – především nastavit směr a rámcové podmínky. Ve vládním programovém prohlášení a Hospodářské strategii 2.0 jsme vytýčili jasnou cestovní mapu a priority, tj. pokračování projektu NJZ Dukovany, rozhodnutí o projektu NJZ Temelín a příprava podmínek pro rozvoj SMR. Zároveň musí být do projektu jak velkých bloků, tak modulárních reaktorů silně zapojen tuzemský průmysl – což akceptoval korejský dodavatel a dodavatelé SMR od nás jasně slyší, že je to jedním z předpokladů realizace a podpory projektů v ČR. Posílení a podpora technického vzdělání má jasnou prioritu, v rámci Hospodářské strategii pak cíle a měřitelné úkoly pro dotčené resorty, včetně MPO.
Děkuji a doufám, že za náš přínos k rozvoji jaderné energetiky budeme odměněni – přinejmenším stabilní a bezpečnou výrobou elektřiny a statutem technologicky vyspělého státu.
