Členové spolku Jaderní veteráni
Otakar Bárta působil mnoho let ve výzkumu v ÚJV Řež, zejména v problematice jaderného paliva; po roce 1990 zúročil tyto zkušenosti jako vedoucí manažer a spoluvlastník firmy CHEMCOMEX, nyní holding CCE Group, který poskytuje speciální inženýrské služby a dodávky pro jaderné elektrárny v Česku i na Slovensku včetně výroby systémů radiační kontroly a radioterapeutických medicínských ozařovačů.
Karel Bíža celou svou profesní kariéru spojil s projektováním jaderných elektráren v EGP Praha, kde se od píky a přes pozici hlavního inženýra projektu JE Temelín vypracoval až po dlouholetého ředitele. Nyní působí jako projektový manažer a konzultant při podpoře řízení velkých projektů v ÚJV Řež. Je členem prezídia CACE (Česká asociace konzultačních inženýrů).
Jiří Čemus vystudoval kybernetiku jaderných reaktorů na FEL ČVUT. Jako specialista I&C a dlouholetý pracovník Energoprojektu Praha prošel řadou funkcí v projektování a řízení projektů elektráren EBO, EDU, EMO i ETE. Poslední dobou pracoval na Slovensku (dostavba EMO 3,4) jako vedoucí inženýringu I&C pro Slovenské Elektrárne a technická podpora SE ve ŠKODA JS. V současné době působí ve ŠKODA JS v útvaru technického dozoru.
Josef Fiřt
František Hezoučký absolvoval energetické a jaderné obory na ČVUT a STU. Zkušenosti se spouštěním jaderných elektráren nabyl v Jaslovských Bohunicích, zúročil je jako hlavní inženýr spouštění v Dukovanech i jako ředitel dostavby JE Temelín. Po této misi pracoval v IAEA ve Vídni, nyní se věnuje poradenství a přednáškové činnosti na technických univerzitách.
Jiří Holub po absolvování ČVUT spojil svoji celou profesní kariéru s projektováním jaderných elektráren v Energoprojektu Praha. Po jeho privatizaci se stal členem vedení (jednatelem) nově vzniklé firmy EGP INVEST, kde se nejvíce věnuje nejvýznamnějším zakázkám souvisejícím s přípravou vyřazování jaderných elektráren a problematikou RA odpadů, zejména EDU, EMO, EBO, úložiště RAO.
František Hrdlička většinu své profesní kariéry prožil na FS ČVUT, kde se věnoval oboru tepelných a jaderných energetických zařízení. Je profesorem, dva roky působil jako prorektor univerzity, osm let jako děkan FS. Je soudním znalcem v oboru energetika, zakládajícím členem České komory autorizovaných techniků a inženýrů, členem řady vědeckých rad univerzit a vědeckých institucí domácích i mezinárodních. Nyní působí jako ředitel projektu Centrum pro civilní jadernou spolupráci a kancléř vědecké rady fakulty strojní ČVUT.
Ivan Hurník vystudoval VŠB, hutní fakultu (specializace jaderná metalurgie) a na FEL ČVUT absolvoval postgraduální studium (výstavba a provoz jaderné elektrárny). V letech 1979–1986 působil při výstavbě EDU v útvaru kvality, od 1986 -1994 stál v čele útvaru zajištění jakosti a kontroly jakosti na ETE a poté do r. 1998 byl ředitelem sekce jakosti a jaderné bezpečnosti na HS ČEZ. V energetice působil nepřetržitě 21 let. Dnes řídí konzultačně inženýrskou společnost NOSTA-HERTZ spol. s r.o., která se snaží navazovat na zkušenosti z jaderné energetiky.
Jaroslav Jakub pracoval na spouštění 1. a 3. bloku JE Dukovany. Následně působil v několika vedoucích funkcích včetně ředitele JE Dukovany. Byl členem prověrky OSART v oblasti údržby na JE v USA. Je držitel ocenění mezinárodní manager údržby. V letech 2009 až 2014 byl předsedou dozorčí rady firmy ČEZ Energoservis. V současné době je členem představenstva České společnosti pro údržbu.
Jaroslav Jambor, dlouholetý pracovník Energoprojektu Praha prošel řadou funkcí v projektování jaderné části elektráren EBO, EDU, EMO i ETE. Následně vedl tým projektantů ve firmách 3E Praha Engineering, EGP Invest a MEACONT Praha. Ve společnosti AF-Consult CR na pozici Project Managera vedl projekci jaderného ostrova JE Angra 3 v Brazílii. Svoje zkušenosti nyní uplatňuje jako konzultant.
Aleš John prošel řadou vedoucích funkcí na JE Dukovany včetně ředitelské a následně i manažerských funkcí na ČEZu. Návazně na to působil ve FORATOM Brusel a byl předsedou Řídící rady Moskevského centra WANO. V letech 2008 – 13 vedl Ústav jaderného výzkumu v Řež, nyní je nezávislým poradcem, předsedou Občanské bezpečnostní komise JE Dukovany a viceprezidentem Inženýrské akademie.
Miroslav Kawalec je absolventem jaderné fyziky na MFF UK v Praze (1973) a v r. 1984 obhájil titul RNDr. V letech 1974 – 2001 pracoval v akciové společnosti VÍTKOVICE v odborných a následně v manažerských funkcích v oblasti výroby zařízení pro jaderné elektrárny. Rovněž řídil společnosti zabývající se poradenstvím v oblasti systémů managementu. V letech 2008 – 2014 byl zmocněncem generálního ředitele skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP pro jadernou energetiku. Zastával a zastává vrcholové funkce v ČNS a je členem Řídícího výboru Evropské nukleární společnosti.
Ladislav Konečný po absolvování VŠCHT na katedře technologie jaderných paliv a radiochemie nastoupil do Jaslovských Bohunic (JE A1). Po jejím spuštění pracoval na analýzách chladiva a moderátoru a po spuštění JE V1 a JE V2 jako vedoucí oddělení dekontaminace a nakládání s RAO. V letech 1998 – 2008 byl ředitelem odboru radioaktivních odpadů na Úradu jadrového dozoru SR, kde se mimo jiné podílel na tvorbě Atomového zákona a souvisejících právních předpisů. Poté do roku 2013 pracoval jako projektový manažer ve společnosti AMEC Nuclear Slovakia. Nyní působí jako konzultant.
Ivo Kreisl pracoval v Energoprojektu od projektu V2 EBO (specializace čistící stanice, dekontaminace). Od osmdesátých let se výrazně orientuje na problematiku decommissioningu. Ve francouzské firmě IPRON spolupracoval při spouštění bitumenační linky ETE. Dále pracuje jako projektant v EGP Investu a s celým EGPI se vrátil do Energoprojektu. Profesně je pro něho problematika decommissioningu stále primární.
Josef Královec absolvoval VŠSE Plzeň, v r. 1963 nastoupil do Škody Plzeň, závod JE (nyní ŠKODA JS). Účastnil se montáže TN A1 v Bohunicích, absolvoval stáž v Novovoroněži. Ve ŠKODA JS pracoval na vývoji zařízení reaktoru (lineární pohon, utahovák matic), řídil povýrobní kontrolní montáže a tlakové zkoušky reaktorů, koordinoval výzkumné a osvojovací práce VVER v podnicích ČSSR. Od r. 2001 v ÚJV Řež vedl výzkumné projekty (naposledy projekt SMR), působil v pracovních skupinách MAAE, Euratomu, OECD. Jako jaderný veterán trvale sleduje dění v jaderné energetice.
Josef Kopec se věnoval aplikovanému výzkumu chování a transportu štěpných a korozních produktů v okruzích JE a v biologických řetězcích ekosystémů, což využil v manažerských pozicích v radiační ochraně a bezpečnosti v EDU. To následně zúročil v pozicích vedení interního auditu ČEZ v otázkách asistence a podpory strategického řízení a business inteligence. Je zakládajícím členem Českého institutu interních auditorů.
Zdeněk Kříž spojil celou svoji profesní kariéru s jadernou bezpečností, a to zejména v ČSKAE, kde dosáhl postavení hlavního inspektora, a následně v odborných funkcích v IAEA ve Vídni. Po skončení této mise působil do roku 2013 v ÚJV Řež jako vědecký sekretář, poté přešel do Centra výzkumu Řež do sekce hodnocení jaderné bezpečnosti.
Karel Křížek
Miroslav Kučerka
František Kulovaný Absolvent FSI ČVUT Praha, působil od r. 1971 ve Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů v odboru jaderné techniky, podílel se na teoreticko-experimentálním výzkumu dynamického chování šachty reaktoru VVER 1000 pro VÚ Škoda Plzeň, poté od roku 1978 do r. 90 pracoval v oblasti koordinace dodávek technologické části čs. jaderných elektráren, především JE Dukovany. Od roku 1991 pracoval jako ředitel státního podniku STAS Benešov ,později jako gen. ředitel a předseda představenstva akciové společnosti BAEST Machinery Holding, Benešov. Zastává funkci předsedy Senátu Asociace strojních inženýrů a předsedy Rady ředitelů sdružení ATOMEX Group.
Václav Liška v roce 1980 absolvoval VŠSE Plzeň, FS, Technologie jaderně-energetických zařízení a v roce 1991 tamtéž obhájil dizertaci (obor Mezní stavy materiálu). Do r. 1986 pracoval v Škoda Energetické strojírenství, poté spojil svoji profesní kariéru se Škoda Výzkum (nyní VZÚ Plzeň) v manažerských pozicích od r. 2008 jako ředitel a jednatel. Byl hlavním řešitelem několika projektů MPO ČR, zaměřených na diagnostiku energetických zařízení. Nyní působí jako konzultant.
Pavel Ložek působil dlouhá léta jako pracovník ČSKAE již od roku 1975. Účastnil se mezinárodní spolupráce v oblasti přístrojů pro řízení a kontrolu jaderných elektráren a monitorování životního prostředí. V letech 1982 až 1986 vedl Ústav radioekologie a využití jaderné techniky v Košicích, včetně náročného období po havárii jaderného reaktoru v Černobylu.
Jiří Marek po absolvování FJFI ČVUT spojil svoji profesní kariéru na ČEZu s rozvojem jaderné energetiky a problematikou radioaktivních odpadů. Byl předsedou dozorčí rady ČEZ a jako poradce ministra se podílel na ustavení SÚJB i na tvorbě energetické politiky. Jako konzultant se věnuje převážně popularizaci jaderné energetiky a pořádání mezinárodních i specializovaných odborných konferencí a fór. Od prosince 2014 je presidentem spolku Jaderní veteráni.
Jaromír Mariánek již pátou dekádu spojuje svoji profesní kariéru s klasickou a jadernou energetikou. V Jaderné elektrárně Dukovany působil od její výstavby, při spouštění, provozu a postupné modernizaci ve vedoucích funkcích útvarů elektro.
Dalibor Matějů, elektroinženýr, absolvent postgraduálního studia výstavby a provozu jaderných elektráren, bývalý držitel licencí operátora reaktoru a směnového inženýra. Jeho téměř 50letá praxe zahrnuje role hlavního technologa JE Dukovany, vedoucího útvarů v centrále ČEZ, člena představenstva ČEZ a konzultanta – dosud (procesní analytik, vedoucí projektových týmů). Dva roky byl vedoucím kanceláře ÚJV Řež v Ankaře v rámci projektu technické podpory tureckého státního dozoru nad JB při přípravě výstavby první JE v Turecku a rovněž působil v podpoře zahraničních aktivit SÚRAO v rámci přípravy projektu EURAD.
Václav Matyáš své první manažerské ostruhy získal jako stavbyvedoucí a vedoucí výroby při výstavbě pražského metra. Poté již spojil svou kariéru s výstavbou jaderné elektrárny Temelín ve firmě Vodní stavby (Praha – Temelín – Bohemia – Hochtief VSB) jako vedoucí přípravy, ředitel GD stavební části, generální ředitel a předseda představenstva. V současnosti je prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Jan Matzner se již 45 let věnuje radiační ochraně, nejprve ve zdravotnictví a hygienické službě, od r. 1995 v SÚJB, kde působí doposud. Je specialistou na analýzy vlivu provozu jaderných zařízení na okolí v plánovaných i nehodových expozičních situacích. Významně se podílel na monitorování a hodnocení radiační situace v ČR po černobylské havárii a řadu let pedagogicky působil na Jihočeské univerzitě v Č. Budějovicích.
Vojtěch Michalec
Jozef Mišák
Ladislav Mravec studoval na ČVUT Praha, fakultě jaderné a fakultě stavební. V sedmdesátých letech byl pronásledován a vězněn. Po roce 1989 působil 10 let v diplomacii, poté na ředitelských postech ve třech IT firmách. Od r. 2003 zastával 10 let funkci ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Následně, do roku 2017, byl generálním sekretářem Národního strojírenského klastru (40 členů – dodavatelský řetězec pro jadernou energetiku včetně členů Aliance české energetiky). Nyní působí jako konzultant.
Petr Neuman absolvoval ČVUT Fakultu strojní, obor technická kybernetika. V konsorciu „ŠKODA Praha + SIEMENS + Atomstroyexport“ byl vedoucím Nabídky na obnovu SKŘ Dukovany. Připojením NZ JETE 3,4 o výkonu 2 x 1200/1700 MW se zabýval ve společnosti ČEPS. V letech 2012/2013 spolupracoval na koncepci modernizace Simulátoru JETE. Je aktivní v mezinárodní federaci IFAC, zejména v organizování workshopů.
Jaromír Novák je dlouholetý investorský matador ve společnosti ČEZ se zásluhami na realizaci jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Posledních 20 let jako generální ředitel vede projekty v oblasti klasické a jaderné energetiky v konzultační společnosti Euroenergy.
Petr Otčenášek je jedním z prvních absolventů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, s fakultou spojil většinu svého celoživotního působení jako vysokoškolský pedagog s rozsáhlou publikační činností. Působí jako konzultant a zabývá se i popularizací jaderné energetiky.
František Pazdera je profesně spojen s ÚJV Řež, kde se vypracoval od výzkumného pracovníka na ředitele a předsedu představenstva (1993 – 2008) s širokým odborným působením zejména v oblasti bezpečnosti, významnou publikační činností a účastí na mezinárodních projektech. Několi posledních let pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu jako náměstek ministra a poradce, nyní využívá svých znalostí a zkušeností jako konzultant.
Miroslav Peca začal svoji kariéru v chemické službě elektráren Opatovice a Ledvice, od roku 1978 vedl přípravu a následně chemickou kontrolu při spouštění všech bloků JE Dukovany. Podílel se na technických řešeních zvyšujících stabilitu provozu a modernizaci zařízení EDU a ETE. Od roku 2009 působí jako konzultant v oblasti energetické chemie.
Jan Petr od roku 1965 pracoval v EGP Praha na projektech všech chemických a radiochemických systémů jaderných elektráren i všeho, co souvisí radioaktivními odpady a jejich ukládáním. V tom pokračuje i posledních 20 let jako ředitel původně francouzské inženýrské společnosti IPRON.
Jiří Pliska nastoupil v roce 1982 na JE Dukovany, kde působil v oblasti měření a regulace. V této profesi pokračuje ve společnosti I&C Energo, kde prošel řadou technických a manažerských funkcí. V současné době je ředitelem technického rozvoje. Hlavní oblastí odborného zájmu je aplikace matematické statistiky a simulačních modelů pro zvýšení kvality měření, supervize a diagnostiky technologických zařízení a zvýšení výkonu technologického procesu jaderných i klasických tepelných elektráren.
Ivan Rajman po získání vědecké hodnosti v ÚJV Řež pracoval ve funkci šéfa radiochemických laboratoří JE Bohunice, v 80tých letech přešel na tehdejší ministerstvo paliv a energetiky. Poté, v období dostavby JE Temelín, zastával významnou poradenskou pozici pro vrcholové řízení ČEZu. Svoji profesní kariéru uzavřel jako výzkumník v Chemcomexu.
Jiří Richter se v letech 1972 až 1992 podílel zejména z pozice investora na přípravě jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Poté řídil program snižování emisí uhelných elektráren ČEZ. Dalších deset let řídil jeden z největších projektů – výstavbu Univerzitního kampusu Bohunice (Masarykova univerzita v Brně). Od roku 2012 je jednatelem Centra výzkumu Řež, kde vede projekt Udržitelná energetika (SUSEN).
František Siegel nastoupil v roce 1982 na JE Dukovany jako vedoucí inženýr koordinace a vedl 1. revizi zařízení po prokazatelném 144 hodinovém chodu po spouštění 1. bloku. Zakládal vedení pracovních skupin koordinace a pravidla údržby. Od roku 1988 do roku 2015 navrhoval, vyvíjel, implementoval a datově zabezpečoval integrovaný, graficko-databázový, elektronický, bezpečnostní údajový systém pro řízení procesů na EDU.
Petr Sláčala prošel v ČEZu řadou funkcí v jaderných elektrárnách Dukovany i Temelín (včetně vrcholových řídících). Na šest let si odskočil do stavební firmy ŽS Brno, kde vedl energetické a ekologické stavitelství. Řadu let řídil společnost EGP INVEST, která pracuje na významných projektech v jaderné energetice doma i v zahraničí. Je honorárním konzulem Litevské republiky v Brně.
Ivan Šimerka
Martin Štajgl pracuje v energetice přes 40 let, z toho 34 roků v jaderné. Účastnil se najíždění jak klasických tak jaderných elektráren (Chvaletice, Dukovany, Temelín). V současnosti působí jako jednatel firmy TES s.r.o. poskytující inženýrské služby jaderným elektrárnám v ČR a zahraničí.
Norbert Tuša
Václav Urbánek
Jiří Vaněk absolvoval v letech 1958 až 1967 studium a řádnou vědeckou aspiranturu na VŠCHT Praha. V jaderné oblasti působil od r. 1983 jako zkušební technik u Škody Praha na výstavbě a při provádění funkčních zkoušek jaderných elektráren Dukovany a Mochovce a dále do roku 2005 jako technický poradce v oblasti technické podpory procesu montáže a spouštění 1. a 2. bloku ETE. Posledních 5 let své profesní kariéry pracoval na projektu mezinárodního přepravního plynovodu pro RWE.
Jan Zdebor spojil svoji celou profesní kariéru s plzeňskou Škodovkou, kde se zabýval zejména konstrukcí mechanizmů řídících tyčí a jako technický ředitel rozvojem servisu zařízení primárního okruhu i vývojem nových zařízení pro JE; nyní tam působí jako technický poradce generálního ředitele. Je rovněž proděkanem strojní fakulty ZČU pro spolupráci s praxí a členem Inženýrské akademie ČR.
Jiří Žďárek absolvoval na FJFI ČVUT v Praze (kateda materiálů), tamtéž dokončil PhD studium. Poté nastoupil do VÚ Sigma, kde vedl oddělení experimentálního výzkumu potrubních komponent pro JE A1 a následně pro VVER v SR a ČR. Od roku 1989 v ÚJV Řež a.s. jako ředitel Divize Integrity a technického inženýringu vedl projekty související s hodnocením integrity komponent JE typu VVER. V současné době se zejména věnuje potvrzení strategie udržení roztaveného coria uvnitř tlakové nádoby reaktoru pro VVER 1000 a uchlazení tlakové nádoby při těžkých haváriích.
